Světový den duševního zdraví je za mě pořádný důvod k oslavě. Dnešní doba není snadná, ale jakýkoliv den, kdy jsme rádi za to, že jsme... je důvod k oslavě.
Kolem téma duševního zdraví tancuji (obrazně) už skoro 10 let. Největší posun mě v tomto ohledu potkal až za poslední rok a jsem za to celkem dost vděčná. Nicméně na něj pohlížím z pohledu laika a mnohdy i ty od kterých přejímám informace tak jsou laici. Ano, jsem tímhle taky vinna.
Jeden z nejužitečnějších zdrojů informací pro mě v tomto ohledu byla Anna Akana. Pro ty co neznají - je to komička, zpěvačka, spisovatelka, no prostě povolání bavič a na terapii chodí již řadu let (nejspíše od doby co jí zemřela sestra), taky ráda se vzdělává a platila si kouče na randění, což ji taky přivedlo ke spoustě sebereflexe. Její hlavní výhoda je to, že dokáže předat informaci věcně, relativně stručně a mnohdy i zábavnou formou, taky doporučuje knihy na základě toho, jak jí osobně přečtení ovlivnilo.
Nicméně mimo ní, upřednostňuji čím dál tím víc zdroje přímo od odborníků, v tomto ohledu je skvělá například Ph.D. Inna Kanevsky nicméně, mi připadá vhodné poznamenat, že doktorka Inna není terapeut, ale profesorka psychologie, což je věda, která má mnohem širší záběr než pouhé mentální zdraví. Její obsah se motá kolem osvěty na téma psychologie x mentální zdraví a šíření dezinformací o nich po internetu (sociálních sítích). Dalo by se tedy říct, že se snaží rozvíjet kritické myšlení u lidí v rámci svojí specializace.
Co duševní zdraví znamená pro mě?
Otázka, kterou jsem si pokládala několik posledních dní. V dnešní době se o něm mluví nejvíc pravděpodobně za celou lidskou historii a jedna z věcí, kterých jsem si u toho všimla je - že prakticky všichni s sebou neseme něco kvůli čemu nejsme zcela duševně zdraví. Je spousta faktorů, které mě napadají jako možné příčiny, ale ty právě teď nejsou až tak důležité. Co je důležité, že je na tom vidět, že nás to do jisté míry spojuje - napříč věkovými kategoriemi, pohlavími, etnicitami... všichni se v různých podobách setkáváme se stejnými překážkami. Někdo si je uvědomuje, někdo ne, někteří se je snaží řešit, nebo se jich zbavit, někteří se snaží předstírat že neexistují...
Je to téma. Důležité téma, které by do jisté míry neměli řešit primárně laici. Nicméně, obecné povědomí o nich nám pomáhá pochopit nás samé, pomoct nám zvládat dané překážky, stávat se podporou a útěchou pro ostatní... Někteří lidé, se tím cítí být dotčeni, že jejich diagnózy jsou nyní společností "zlehčovány" a že každý člověk, který se nedokáže soustředit, tak si myslí že má hned ADHD apod. Tito lidé by však měli myslet na to, že nikdo nežije uvnitř naší hlavy mimo nás samých, a pokud někteří lidé si začnou uvědomovat své vlastní nedostatky, začnou je na základě toho řešit, případně u sebe třeba odhalí problém, který sice ještě není tak závažný jako jejich vlastní, ale aspoň mu začnou věnovat pozornost, aby se do tak závažného stavu neposunul... pak to má smysl.
Každá věc se dá zneužít jak k dobru tak ke zlu. Povědomí o mentálním zdraví a manipulaci taky. Já v tom ovšem vidím naději. Naději, že celá ta obrovská vlna "osvěty" povede k tomu, aby se společnost začala měnit, "uzdravovat", pracovat na sobě, aby to vedlo k tomu, že opravdu, náš přístup k tomu se stal mnohem vstřícnější, tolerantnější, tak aby člověk cítil podporu, pokud se s něčím bude potýkat.
Buďte dnes vstřícní sami k sobě, abyste zvládali být vstřícní i k ostatním. A pak to zkuste každý další den, který přijde. Máte na to, věřte si.
.png)
Komentáře
Okomentovat